Vyšla monografie Jiřího Brňovjáka Šlechticem z moci úřední

Šlechticem z moci úřední

 

Jiří Brňovják: Šlechticem z moci úřední. Udílení šlechtických titulů v českých zemích 1705-1780 (=Nobilitas in historia moderna, Tomus 7).

Ostrava: Ostravská univerzita, 2015. 488 s. ISBN 978-80-7464-461-0.

 

Předkládaná monografie se zabývá problematikou úředního procesu poskytování šlechtických titulů na území českých zemí (Čech, Moravy a Slezska) v období let 1705-1780, jež je spojeno s vládou tří habsburských panovníků 18. století - Josefa I., Karla VI. a Marie Terezie. Teritoriální záběr je vymezen tehdejšími hranicemi celého českého státu, přičemž samozřejmě zohledňuje ztrátu většiny Slezska roku 1742 po prohrané první slezské válce s Pruskem. První část monografie je zaměřena na otázku nobilitací a šlechtické titulatury v raněnovověkých českých zemích. Autor v jejím rámci analyzuje na základě konceptu tzv. Adelsrechtu jednotlivé způsoby zisku šlechtického titulu, věnuje se otázce nobilitačních práv českých panovníků, proměnám české šlechtické titulatury zejm. v období od porážky stavovského povstání až do poloviny 19. století a vývoje formálních podmínek příjímání nových členů stavovských obcí (inkolát, slib věrnosti panovníkovi / juramentum fidelitatis / Erbhuldigungs-Eid, revers k zemi). První část monografie je zakončena pojednáním o písemných pramenech, které vznikaly v průběhu úředního procesu udělování šlechtických titulů a potažmo i inkolátu. Druhá část monografie se zabývá analýzou vlastní nobilitační politiky habsburských panovníků ve vymezeném časovém období. Nejprve přináší obecné zhodnocení studovaného souboru nobilitačních kauz, poté se zabývá podmínkami a předpoklady úspěšného zisku šlechtického titulu (zejména typologií zásluh a potřebnými osobními či rodovými kvalitami) a shrnuje základní okruhy motivů podaných žádostí o české šlechtické tituly. Předposlední kapitola druhé části je věnována otázkám konfliktů mezi obsahem podávaných žádostí šlechtické tituly a představami panovníka resp. jeho kanceláře, které byly často velmi silně ovlivňovány dobovou státní politikou (merkantilismus a státní finance, náboženství, kritika nebo podpora zásad stavovství apod.). Poslední kapitola shrnuje získané poznatky o heraldické stránce studovaných nobilitačních řízení a pokouší se tak postihnout zásadní rysy české barokní heraldiky.

 

Části knihy v podobě PDF najdete zde.

Nová edice Theatrum neolatinum. Latinské divadlo v českých zemích

Teatrum neolatinum 1

 

Ediční řada Theatrum neolatinum. Latinské divadlo v českých zemích si klade za cíl zpřístupnit vybrané, tiskem dosud nevydané texty jezuitských školských her. Do budoucna by měla být otevřena i jiným raně novověkým bohemikálním dramatickým textům spjatým se vzdělaneckým prostředím.

 

Kateřina Bobková Valentová, Alena Bočková, Magdaléna Jacková, Martin Bažil, Eva Pauerová, Jan Zdichynec, Zdeněk Žalud (eds.):

Sv. Jan Nepomucký na jezuitských školních scénách

 

Teatrum neolatinum IIPraha, Academia 2016, ISBN 978-80-200-2515-9

 

První svazek řady přináší jezuitské školské hry, které se námětově vztahují k významnému světci českého baroka, sv. Janu Nepomuckému. Jejich jádro tvoří texty z 20. a 30. let 18. století, tedy jednoho z vrcholných období rozvoje jezuitského školského divadla. Předkládaný soubor tak lze považovat za reprezentativní průřez dramatickou školskou produkcí. 

Knihu otvírají tři interdisciplinárně pojaté studie, které se věnují jezuitské škole a divadlu obecně, reflektují vývoj a podoby nepomucenského kultu a představují vydávaný korpus. Jádro publikace tvoří edice šesti rukopisů her a třinácti tištěných synopsí, opatřených textově kritickými poznámkami a zrcadlovým překladem. Každý z vydávaných textů má vlastní předmluvu, medailonky o autorech, obvyklé rejstříky a výkladový slovníček antických jmen.

 

 

Magdaléna Jacková (ed.): Nejmírnější Pallas
Hry určené gramatikálním třídám jezuitských gymnázií

 

Praha, Academia 2016, ISBN 978-80-200-2516-6

 

Druhý svazek ediční řady Theatrum neolatinum přináší edici pěti latinských her z 18. století určených pro nižší třídy jezuitských gymnázií, opatřených komentářem a zrcadlovým překladem do češtiny. Čtenář se tak díky němu může seznámit s typem divadelní produkce, na níž si v 17. a 18. století utvářela svou první představu o divadle téměř celá vzdělaná vrstva populace.

Hana Fořtová vydala první český překlad několika Montesquieuových spisů

 

 

Montesquieu, O duchu zákonů II, Obrana Ducha zákonů.

Přeložila a vydala Hana Fořtová. Praha, OIKOYMENH, 2015, 584 s.

(Knihovna novověké tradice a současnosti, 88). ISBN 978-80-7298-196-0Défense de l'esprit des lois

 

 

Kniha O duchu zákonů vyšla v Ženevě roku 1748 a brzy bylo zřejmé, že jde o zásadní politický spis; za takový jej pokládali D. Hume i J.-J. Rousseau, později američtí otcové zakladatelé, B. Constant či A. de Tocqueville.

 

Na kritiku ze strany církevních kruhů, především jansenistů a theologické fakulty Sorbonny, odpověděl Montesquieu vydáním Défense de l’Esprit des lois à laquelle on a joint quelques Éclaircissements (1750). Přesto byla kniha dána roku 1752 v Římě na Index a téhož roku cenzurována Sorbonnou.

 

Kniha obsahuje druhý díl knihy O duchu zákonů (1748), jansenistickou kritiku z listu Nouvelles ecclésiastiques (1749), Montesquieuovu Obranu Ducha zákonů (1750), dále Cenzorský návrh Sorbonny (1752) a Montesquieuovy Odpovědi a vysvětlení poskytnuté theologické fakultě (1753). Překlad druhého dílu je pořízen z posmrtného vydání O duchu zákonů z roku 1757, které přejímají moderní francouzská vydání, překlad ostatních textů je pořízen podle nového vydání vydaného v rámci souborného vydání Montesquieuových děl.

 

Překlad je doplněn vysvětlivkami, rejstříkem a poznámkou překladatelky. Žádný z těchto textů doposud česky nevyšel.

 

 

Vyšla dvousvazková monografie o literární cenzuře v českých zemích, 1749-2014

Cenzura Foto Vendula Trnková - malý-06

 

Michael Wögerbauer, Petr Píša, Petr Šámal, Pavel Janáček a kol.:

 

V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře. 1749–2014.

 

Praha, Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., 2015, 2 svazky, 1661 stran, 990 Kč

 

Dějiny české literatury již od 18. století provázejí stížnosti spisovatelů na to, jak je jejich tvorba omezována cenzurou. Přesto první odborná syntéza tohoto tématu vychází až nyní. Kniha V obecném zájmu zkoumá podoby literární cenzury od poloviny 18. století, kdy výkon cenzury začal ve svých rukou soustřeďovat osvícenský stát, až do nástupu internetu na počátku 21. století.

Autorský tým při práci na knize vstřebal diskuse o povaze cenzury, jež v humanitních vědách probíhají od šedesátých let 20. století. Předkládaná kniha proto k fenoménu cenzury přistupuje inovativně a nechápe regulaci literatury pouze jako soubor zákazů brzdících všeobecný pokrok. Naopak se ji snaží popsat jako komplexní jev zakotvený ve struktuře kultury, který literární tvorbu i její recepci nejen omezuje, ale i povzbuzuje, provokuje a obohacuje. Nutnost omezit bezbřehou svobodu slova byla přitom vždy odůvodňována vyšším, obecným zájmem příslušné společnosti.

Každá z osmi chronologických částí knihy jednak podává obecný přehled o podobě a proměnách státní cenzury v příslušné době, jednak nabízí soubor případových studií, které na vybraných tématech ukazují působení literární cenzury v detailu. Autoři neomezují svou pozornost na kanonizovanou uměleckou tvorbu, nýbrž berou v potaz i literaturu populární, dobovou publicistiku či německy psané texty. Kniha není pouhým přehledem dějin cenzury, ale otevírá širší spektrum problémů: jaký je vztah cenzury a výsledné podoby díla, jakými prostředky lze cenzuru obcházet či za jakých okolností občané proti cenzuře protestují a kdy po ní naopak sami volají.


 

The Flavors of the 18th Century

 

CfP of the Dutch-Belgian Society of Eighteenth-Century Studies

 

Upcoming annual conference: “Flavours of the Eighteenth Century” (Brussels, March 10th - 11th 2016)

 

Deadline for abstracts: 23.11.2015.

 

 

In this year’s upcoming annual conference, The Dutch-Belgian Society for 18th century studies will be focusing on the role played by taste and smell, in a century when both theoretical discourse and daily routine were strongly influenced by sensualist ideas. It appears, however, that in the prevalent hierarchy of the senses, taste and smell often took a less prominent position, since 18th-century thought was for a long time primarily defined in purely visual terms. 

The organizing committee look forward to receiving contributions from a richly varied field of participants and hope that our conference may be of interest to the members of the Czech society for 18th century studies.

 

The CfP can be found here.

 

 

5. bienale ČSVOS

letak

 

V. bienále ČSVOS ve spolupráci s FF UK a ÚČL AV ČR, v.v.i.

 

Osvícenství - to jsme my

Formování a vzestup drobné inteligence v 18. století

 

10. - 12. září 2015

ÚČL AV ČR, v.v.i., Na Florenci 3, Praha 1, vchod B, 3. patro

 

Po předchozích bienále ČSVOS připravuje již páté mezioborové setkání historie, literární historie, hudební vědy, teatrologie, dějin umění, k problematice „dlouhého“ 18. století, tentokrát pořádané u příležitosti 200. výročí úmrtí českého hudebního skladatele, pedagoga, vzdělance a osvícence Jakuba Jana Ryby (1765-1815) a 240. výročí zavedení povinné školní docházky (1774). Jeho hlavním cílem je tentokrát zmapovat nově se utvářející sociální skupinu (či přímo „stav“), k níž Ryba náležel, a kterou lze považovat za „produkt“ a novinku právě 18. století – drobnou inteligenci, jež měla sehrát klíčovou roli jak pro osvícenství, tak pro nastupující národní obrození a v dlouhodobé perspektivě pak i pro rodící se občanskou společnost.

 

Program najdete zde.

View the embedded image gallery online at:
http://18stoleti.cz/#sigFreeIdc113a31bb2
.