ČSVOS srdečně zve k účasti na své 8. bienále k tématu

 

Ignác Cornova (1740–1822) a jeho okolí

 

17.–18. června 2021. Místo konání bude upřesněno.

 

 

Málokdo v sobě spojuje tolik na první pohled protikladných rolí jako Ignác Cornova (25.7.1740–25.7.1822). Byl nadšeným zednářem i oddaným jezuitou. Uznávali jej jako básníka, stejně jako erudovaného historika. Podezírali jej ze sympatií k Francouzské revoluci, a přitom málokteré spisy z této doby demonstrují takovou loajalitu až servilitu vůči státu a habsburské dynastii jako ty jeho. Jan Theobald Held jej v pamětech vylíčil jako strhujícího přednašeče a důstojného starce, jehož „lakonismus, vtip a oheň neodolatelně vábily posluchače"; hraběnka Josefína Pachtová na něj naopak vzpomínala jako na ztřeštěného ctitele, jehož vyznání lásky skončilo internací v ústavu pro choromyslné. Cornova se cítil být hrdým Čechem, Němcem i Italem. Můžeme jej myšlenkově a umělecky přiřadit k baroku, rokoku, klasicismu i počínajícímu romantismu. Jak se všechny tyto protikladné role snášely v jediné osobnosti? Kolik ještě dalších tváří znal a uměl si nasadit tento pražský rodák, od jehož smrti uplynou příští rok dvě století? Jak se tyto protiklady vědeckého étosu a umění, společenské kritiky a státní loajality, jezuitského a zednářského prostředí spojovaly nejen u Cornovy, ale i v jeho okolí a době? Bienále věnované mnohostranné osobnosti Cornovy a jeho okolí nám umožňuje prozkoumat zdánlivé i skutečné protiklady jeho doby, které zpětně působí často jako neslučitelné. Dovoluje nám ohledávat limity „velkých vyprávění", v nichž konceptualizujeme 18. a počínající 19. století.

 

Potvrzení účasti uvítáme co nejdříve, abstrakty v rozsahu cca 900 znaků do konce února 2021 na adrese: osmnacte.stoleti(at)gmail.com.

 

Přednesené referáty plánujeme vydat v podobě studií v recenzovaném časopise Cornova.

7. bienale ČSVOS k proměnám městské společnosti

  

 

Osvícení měšťané v osvíceném státě? Proměny městské společnosti v českých zemích pozdního raného novověku (polovina 18. – začátek 19. století)

 

15. ledna 2020, od 9 30 hodin

 

Ústav pro českou literaturu, v.v.i., Dolní sál

Na Florenci 3, 110 00 Praha

 

Městská společnost pozdního osvícenství zůstává v české historiografii – navzdory inspirativním studiím Ivany Ebelové, Zdeňky Stokláskové, Hany Svatošové, Eduarda Maura, Pavla Běliny a dalších badatelů – poněkud ve stínu výzkumu šlechty, poddanského obyvatelstva a v poslední době i katolického duchovenstva. Zároveň máme sklon města a jejich obyvatele ve druhé polovině 18. století nahlížet spíše optikou hledání kořenů českého národního obrození. Proto bychom si chtěli položit otázku, jak se ve skutečnosti – pokud vůbec? – proměnila města a městečka českých zemí v důsledku tereziánských a josefínských reforem.

 

Program najdete zde nebo zde.

Olomoucká konference o hudbě 2. poloviny 18. století

 

Karl Ditters von Dittersdorf a šlechtická hudební kultura v českých zemích 2. poloviny 18. stoletíDittersdorf mail

 

Karl Ditters von Dittersdorf (1739–1799), kapelník biskupa Schaffgotsche na zámku Jánský Vrch u Javorníku, byl jednou z nejvlivnějších osobností z okruhu slezských zámeckých kapel, které právě ve druhé polovině 18. století zažívaly svůj největší rozkvět.

V pátek 7. 6. 2019 se koná v prostorách Uměleckého centra UP – Konviktu v Olomouci jednodenní konference, která se zaměří nejen na osobnost tohoto skladatele, ale také na kontext šlechtické hudební kultury v českých zemích jeho doby. Navazuje na muzikologická symposia věnovaná fenoménu aristokratických kulturních aktivit, která se konala v letech 2016 a 2018 ve Slezských Rudolticích.

Akci pořádá spolek Olomoucké barokní slavnosti, z. s. ve spolupráci s Katedrou muzikologie FF UP. Více informace najdete zde.

Barokní varhanářství na Moravě

 

 

V návaznosti na konferenci se uskuteční obnovená světová premiéra Dittersdorfovy serenaty Il tribunale di Giove, která se odehraje ve večerních hodinách na zámku Hukvaldy (účastníci budou přepraveni mikrobusem).

 

V rámci konference (ve 14:00) proběhne křest třetího dílu knihy Jiřího Sehnala o barokních varhanách. Publikace navazuje na předchozí dva svazky – Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři (2003) a Barokní varhanářství na Moravě. Díl 2. Varhany (2004), neboť výzkum v oblasti starých varhan na Moravě se od roku 2004 nezastavil, ale pokračoval. Nově nalezené nebo zpřístupněné prameny umožnily doplnit nebo upřesnit některá dříve zjištěná fakta. Také varhanářský průzkum při restaurování některých varhan dovolil upřesnit nebo zpochybnit některé dřívější závěry. Dodatky jsou uspořádány stejně jako oba svazky díla a respektují i jejich grafické rozvržení. Odkazují na jednotlivé kapitoly a stránky obou svazků. Uvádějí jen nově zjištěné poznatky. Zcela nové jsou kapitoly Vybavení varhanářské dílny, Vliv reformních snah na zvuk varhan a Změna zvukového ideálu.


 

 

do 30.9.2017: Call for papers pro konferenci o osvícenské byrokracii

 

Zrození úředníka. Formování identity, moc, vzdělání a sociabilita osvícenské byrokracie.

 

Konference se uskuteční ve dnech 23. – 24. 11. 2017 (čt – pá) v Historickém ústavu AV ČR, Prosecká 76, 19000 Praha 9


urednici.jpg

Stejně jako osvícenství dalo základy naší době ve všech sférách života společnosti, tak postava profesionálního úředníka, reprezentanta a přímého realizátora osvícenských změn, nabyla nové, takřka do současnosti přetrvávající podoby. Dnes, kdy se každodenně potýkáme a setkáváme s problematikou státní a evropské úřední mašinerie, služebním zákonem, schopnostmi úředníků, jejich postavením, ale i jejich chybami a korupcí, je o to zajímavější zodpovědět si otázku počátků tohoto systému. Na naší konferenci uvítáme všechny, kdo se nad touto problematikou chtějí zamyslet a diskutovat o ní. Věnovat bychom se chtěli nižšímu a střednímu úřednictvu, státnímu, městskému, vrchnostenskému, přičemž nám nejde o medailonky jednotlivých osob, ale o případové studie zaměřené na tato témata:

 

a) vznik a náplň pojmu byrokracie v osmnáctém století, teoretické uchopení problematiky byrokracie na sklonku raného novověku
b) normy, předpisy a ideální zobrazení postavy a práce úředníka
c) otázka vzdělání úřednictva ve vztahu k jeho kariéře, specializace jednotlivých úředních postů a vzniku nových, ryze osvícenských funkcí, vliv vzdělání na kariérní postup
d) konkurzy na úřední místa, logika a argumentace výběru uchazečů
e) hodnocení úředníků, schopnosti, píle a jejich chování v úřadě i mimo něj, rodinné zázemí, „vyhoření“, alkoholismus, hráčská vášeň
f) pracovní vztahy, zpronevěry, korupce a jejich vyšetřování
g) sociabilita úředníků, jejich vzájemné osobní a rodinné propojení a formování úřednických dynastií, účast v zednářských lóžích, učených společnostech, případná úřednická korespondence a korespondenční sítě, jejich propojení se zahraničím a zapojení se do nadstátní "Republiky učených-Republiky úředníků", jak bychom ji mohli nazvat
h) reprezentace úředníků ve veřejném prostoru, jejich místo v kolektivní paměti českých měst a venkova, postava úředníka v narativních pramenech 18. století.

 

Název Vámi navrženého příspěvku včetně podrobného abstraktu pošlete prosím do 30. září 2017 pořadatelům konference:


Martina Ondo Grečenková – Martina.OndoGrecenkova[at]fhs.cuni.cz)
Jiří Hrbek – hrbek[at]hiu.cas.cz
Tomáš Sterneck – sterneck[at]hiu.cas.cz 

Heldova Data zu meinem künftigen Nekrolog vyšla v prvním úplném překladu

Held - Fakta a poznámky

 

Jan Theobald Held: Fakta a poznámky k mému budoucímu nekrologu I. Vzpomínky pražského lékaře na léta 1770–1799. 

 

Ed. Jindřich Květ a Daniela Tinková. (Paměť, sv. 90). Praha: Academia, 2017.

647 s. — 24 s. obrazových příloh — ISBN 978-80-200-2653-8 — 595 Kč

 

Jan Theobald Held (1770–1851) byl nejenom výraznou postavou počátků novodobé medicíny u nás, jedním z předních reprezentantů pražské univerzity a zároveň také hudebním skladatelem i výkonným hudebníkem, ale především mužem s neobyčejně zajímavým, téměř „stendhalovským“, jak píše autorka úvodu, životním příběhem. A pro dobu, kdy nadaní lidé byli přesvědčeni, že svými schopnostmi, talentem a pracovitostí mohou dosáhnout stejné prestiže jako lidé se šlechtickým predikátem, byl Heldův životní příběh charakteristický. Chlapec, který vzešel z poměrně chudých venkovských poměrů, se vlastním přičiněním vypracoval na předního pražského lékaře, ba dokonce i na rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity, a navíc, obdařen mužným šarmem a hudebním nadáním, se dokázal suverénně pohybovat v prostředí šlechtických salonů, okouzlovat krásné dámy a získávat přátelství osobností z uměleckého světa. Zároveň ale nikdy neztratil ze zřetele svět lidské bídy a nemoci a jako dlouholetý ředitel nemocnice milosrdných bratří vynakládal mnoho sil na zmírňování lidského utrpení a pomoc potřebným.

6. bienale ČSVOS k 300. výročí narození „císařovny-královny“ Marie Terezie

Marie Terezie (1717-1780)

 

  

„Osvícená“ panovnice z donucení?

Tereziánské reformy
a společnost v českých zemích
(1740–1780)

 

12. - 13. května 2017

ÚČL AV ČR, v.v.i., Na Florenci 3, Praha 1

zasedací místnost, vchod B, 3. patro

 

V české historiografii patří období vlády císařovny-královny Marie Terezie (1717-1780), od jejíhož narození uplyne 13. května příštího roku přesně 300 let, k tématům spíše kontroverzním. 

V rámci již VI. bienále Společnosti pro výzkum 18. století bychom se rádi zamysleli nad některými aspekty tereziánské epochy i osobnosti samotné panovnice.

 

 

Konference se bude zabývat těmito tématickými okruhy:

 

I.  MARIE TEREZIE: CÍSAŘOVNA, KRÁLOVNA A JEJÍ OBRAZ(Y)

II.  S/PRÁVNÍ RÁMEC TEREZIÁNSKÝCH REFOREM 

III.  VENKOV A REFORMY

IV.  NÁBOŽENSTVÍ A CÍRKEVNÍ SPRÁVA V DOBĚ REFOREM (I)

V.  NÁBOŽENSTVÍ A CÍRKEVNÍ SPRÁVA V DOBĚ REFOREM (II)

VI. SNAHY O ZLEPŠENÍ HOSPODÁŘSKÉHO STAVU ZEMĚ

VII.  ŠKOLSKÉ REFORMY

VIII.  REFORMA KAŽDODENNOSTI – KAŽDODENNOST REFORMY

 

V pátek, 12.5., se bude od 16 do cca. 18h konat valná hromada České společnosti pro výzkum 18. století vč. volby nového výboru.

 

Detailní program bienále najdete zde.