Vyšla kniha M. O. Grečenkové: Les miroirs de la monarchie éclairée

Martina Ondo Grečenková

Les miroirs de la monarchie éclairée.
La formation de la représentation de la monarchie des Habsbourg dans la pensée française de la seconde moitié du XVIIIe siècle.

Editions universitaires europeennes 2010

Ce livre analyse les modes de construction de l'idée de monarchie éclairée à partir des représentations françaises de l'Etat des Habsbourg, et de la façon dont ces représentations sont utilisées dans le discours politique français. Suivant l'hypothèse selon laquelle cette idée ne correspond pas à une catégorie unique bien définie, il s'agit de saisir, dans la pratique, les mécanismes de sa formation et les conventions sociales sur ce que doit être une monarchie idéale, voire un monarque éclairé. A partir des exemples concrets de la propagande, de l'opinion publique, et du regard sur l'autre, sont observées les stratégies et les pratiques sociales et culturelles qui forment, utilisent et transforment leurs modèles selon les situations concrètes et les acteurs impliqués. Au centre imaginé de ce travail est un événement, le voyage de l'empereur Joseph II en France de l'année 1777, qui a accentué dans la société française le débat sur l'apparence et le rôle du roi, ainsi qu'une nouvelle critique sociale et politique. Autour de cet événement du voyage de l'empereur s'organisent les autres thèmes qui le précèdent ou le suivent.

Vyšla kniha Iva Cermana "Habsburgischer Adel und Aufklärung"

Enlightenment in Bohemia

Ivo Cerman: Habsburgischer Adel und Aufklärung.

Bildungsverhalten des Wiener Hofadels im 18. Jahrhundert.

Wiesbaden 2010 (Contubernium, 72).

 

Die katholische Habsburgermonarchie gilt im Allgemeinen nicht als ein Zentrum der europäischen Aufklärung, und der Hofadel wird selten zu den Trägern dieser geistigen Bewegung gerechnet. Trotzdem enthüllt die Spurensuche im Milieu des Wiener Hofadels ein bedeutendes und facettenreiches Phänomen: "Aufklärung" bezeichnete dabei weder eine "Ideologie der Bourgeoisie", noch ein überepochales „Modernisierungsprojekt“, sondern ein zeitspezifisches Ideensystem, dessen Ziel es war, ein von der Religion autonomes Wertesystem auf der Basis der Moral auszubilden. Der Autor zeigt, wie sich der an französischer Sprache und Kultur orientierte Hochadel in den habsburgischen Erbländern unter dem Druck einer Bildungskrise von der erstarrten katholischen Barockgelehrsamkeit der Jesuiten abwandte und den Weg zur gemäßigten Selbstaufklärung und Empfindsamkeit fand. Den Wandel des intellektuellen Klimas veranschaulicht die Studie am Beispiel dreier Generationen der Familien Chotek, Dietrichstein und Windischgrätz und den Erziehungstraktaten und Instruktionen, in denen die Adligen ihre moralischen Ideale der nachkommenden Generation übermittelten.

Vyšla monografie Rudolfa Svobody o Janu Prokopu Schaafgotschovi

Svoboda - Jan Prokop Schaafgotsche

Rudolf Svoboda

Jan Prokop Schaaffgotsche – první biskup českobudějovický.
Brno: L. Marek (HTF UK, Pontes pragenses sv. 54) 2009.

319 s., ISBN 978-80-87127-17-9.

Na konci roku 2009 vyšla kniha o prvním českobudějovickém biskupovi Janu Prokopu Schaaffgotschovi (1748-1813), který stál více než čtvrt století v čele nově založené diecéze, která vznikla z iniciativy císaře Josefa II. Schaaffgotsche je bezesporu velikou postavou jihočeského regionu, která zde svým celoživotním dílem zanechala trvalou stopu. Jeho jméno zaznívá zejména v souvislosti s událostmi kolem zřízení biskupství a se založením vyššího studia filosofie a teologie v Českých Budějovicích. Kniha se snaží o hlubší a systematické zpracování Schaaffgotschova života na základě dokumentů z domácích a zahraničních archivů a o zasazení jeho působení do duchovního a společenského milieu druhé poloviny osmnáctého a první poloviny devatenáctého století.

Daniela Tinková: Tělo, věda, stát

Daniela Tinková: Tělo, věda, stát. Zrození porodnice v osvícen-
ské Evropě. Praha: ARGO 2010 (edice každodenní život)

Genderová problematika je dnes jedním z nejdiskutovaněj ších témat moderní historiografie. Do historiografického diskurzu jejím prostřednictvím pronikla slova jako mužský a ženský princip, mužské a ženské světy, mužská a ženská identita či mužské a ženské tabu. K průkopnicím genderového bádání u nás patří Daniela Tinková (* 1973), působící na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde výrazným působem uvádí v život vlivy anglosaské a především francouzské historiografie.

Ve svých výzkumech se zaměřuje na období 18. a 19. století, jež považuje za přelomové z hlediska formování se moderního světa. Této problematice ve vztahu k sekularizaci společnosti, k proměně posuzování, vnímání a trestání zločinů náboženské (rouhačství a svatokrádež) i světské povahy (mravnostní delikty, sebevraždy a vraždy novorozeňat) se věnovala ve své nápadité knize Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa (Argo 2004). Modernizační trendy kriminalizace a sociální disciplinace v ní zkoumala v prostředí osvícenské, revoluční a napoleonské Francii, v Toskánsku a v habsburské monarchii, s důrazem na české země. Právě srovnávací charakter představuje jednu z nejvýraznějších předností autorčina interpretativního přístupu, jenž se uplatňuje i v její nejnovější, lakonicky nazvané monografii Tělo, věda, stát. Jak napovídá podtitul, Zrození porodnice v osvícenské Evropě, jejím ústředním tématem je profesionalizace porodnictví v osvícenském období. Na příkladě proměn přístupu k těhotenství a porodu Tinková detailním způsobem ukazuje, jak do původně ryze ženské sféry, opanované porodními bábami a rodičkami, v rámci osvícenského státu pronikají profesionální lékaři, spjatí s lékařskými fakultami, a jak se nakonec ženského světa zcela zmocňují. Na základě příruček a učebnic pro porodní báby se autorka pokouší najít odpovědi na otázky týkající se způsobu výchovy a kontroly nových porodníků, odhalování nelegální porodnické praxe či vyrovnávání se lékařů s tím, co nazýva li „pověrami“. Mimoto se ale také snaží ukázat, proč lékaři při porodech tak často selhávali a jakými prostředky dlouhodobě zápasili o svoji lékařskou prestiž se zkušenými a v praktických dovednostech zběhlejšími porodními bábami. Na příkladě proměny porodnictví pak Tinková ve druhém plánu rozkrývá vztah mezi modernizujícím se tátem, osvícenskou vědou a genderovými rolemi, přičemž základní důraz klade na proměny chápání a vnímání těla a tělesnosti v osvícenském myšlení. To na jedné straně podle jejích závěrů téměř plně vytěsnilo dřívější tabu, na straně druhé však rovněž vedlo k opomíjení lidské psychiky na úkor zdánlivě všemocné vědy, reprezentované v 18. a 19. století výhradně muži.

 

Číslo HOP o náboženství a osvícenství

Historie - Otázky - Problémy

Od barokní piety
k interiorizaci víry?
Problémy katolic-
kého osvícenství

Red. Daniela Tinková
a Jaroslav Lorman

Obsah najdete zde