Vyšla disertace Magdaleny Jackové "Divadlo jako škola ctnosti a zbožnosti"

Divadlo jako škola ctnosti a zbožnosti

Magdalena Jacková: Divadlo jako škola ctnosti a zbožnosti. Jezuitské školské drama v Praze v první polovině 18.století.

FF UK, Praha 2011 (Trivium), ISBN 978-80-7308-360-1, 290 Kč

Kniha pražské teatroložky, která se podílí mj. na několikasvazkovém projektu České divadelní encyklopedie, detailně přibližuje nejméně známou součást jezuitského divadla. Pod pojmem „školské drama“ chápe autorka divadelní akce provozované studenty nebo žáky, které mají své pevné místo v průběhu školního roku a/nebo je jedním z jejich hlavních účelů předvést, jakých dosáhli studenti pokroků, především co se týče vystupování na veřejnosti a ovládání latiny. Těžištěm knihy je rozbor těchto her, a to jak z hlediska stavby (pozornost je přitom věnována i tzv. nedějovým částem, tedy prologům, epilogům a chorům), tak obsahu. Díky dochovaným synopsím a 68 kompletním textům her z pražských kolejí – Klementina, koleje na Novém Městě a gymnázia na Malé Straně, si můžeme udělat alespoň přibližnou představu o tom, jak vypadaly hry provozované v první polovině 18. století na pražských jezuitských gymnáziích.

Rozhovor s autorkou najdete zde.

Vyšlo SVEC 2011:7 - The Enlightenment in Bohemia

Enlightenment in Bohemia

SVEC 2011:7

The Enlightenment in Bohemia.
Religion, morality and multiculturalism.

Vol. editors: Ivo Cerman, Rita Krueger and Susan Reynolds

Recent discussion of the European Enlightenment has tended to highlight its radical, atheist currents of thought and their relation to modernity, but much less attention has been paid to the importance of religion. Contributors to The Enlightenment in Bohemia redress this balance by focusing on the interactions of moral philosophy and Catholic theology in Central Europe.
Bohemia’s vibrant plurality of cultures provides a unique insight into different manifestations of Enlightenment, from the Aufklärung of scholars and priests to the aristocratic Lumières and the Jewish Haskalah. Four key areas of interest are highlighted: the institutional background and media which disseminated moral knowledge, developments in secular philosophy, the theology of the Josephist Church and ethical debates within the Jewish Haskalah. At the centre of this fertile intellectual environment is the presence of Karl Heinrich Seibt, theologian and teacher, whose pupils and colleagues penetrated the diverse milieus of multicultural Bohemia.
The Enlightenment in Bohemia brings fresh insights into the nature and transmission of ideas in eighteenth-century Europe. It reaffirms the existence of a religious Enlightenment, and replaces the traditional context of ‘nation’ with a new awareness of intersecting national and linguistic cultures, which has a particular relevance today.

Obsah najdete ZDE.

Vyšla monografie Tomáše Hlobila o středoevropské estetice v době osvícenství

Hlobil - Dobrý vkus

Tomáš Hlobil: Výuka dobrého vkusu jako státní zájem. Počátky pražské univerzitní estetiky ve středo-evropských souvislostech 1763–1805.

Togga, Praha 2011, 322 stran, ISBN: 978-80-87258-48-4, 320 Kč

Estetika, pojímaná jako obor kultivující vkus, mírnící vášně a upevňující mravnost, se stala důležitou součástí osvícenského programu rakouské státní výchovy (Nationalerziehung). Za císaře Josefa II. byla určena jako povinný předmět pro všechny posluchače třetího ročníku rakouských filozofických fakult. Přes zjevnou nobilitaci zároveň zůstala trvale vystavena útokům ze strany jak pragmatiků, požadujících od vzdělání přípravu na výkon praktických povolání, tak konzervativních kruhů a přírodovědců. Tato první monografie o počátcích pražské univerzitní estetiky zkoumá na základě archivních pramenů přednášky Carla Heinricha Seibta (1735-1806) a Augusta Gottlieba Meißnera (1753-1807) jako součást dějin evropské estetiky 18. století, zejména německé; zkoumá vznik stolice krásných věd (posléze přejmenované na stolici estetiky) jako jedné z nových kateder vzniklých na univerzitách rakouské monarchie v rámci tereziánských a josefínských reforem a zkoumá místo pražské univerzitní estetiky v české kulturní tradici chápané co možná nejvíce široce, nejen úzce jazykově česky.

Vzniklo nové odborné pracoviště – Oddělení pro výzkum starší literatury ÚČL AV ČR, v.v.i.

Sovička ÚČLÚstav pro českou literaturu AV ČR se v lednu 2011 rozšířil o Oddělení pro výzkum starší literatury, jehož cílem je výzkum středověké a raně novověké literatury českých zemí, a to nejen literatury psané v českém jazyce, ale i písemnictví latinského, německého a židovského. Tomu ostatně také odpovídá zaměření jednotlivých členů nově založeného oddělení. Mgr. Magdaléna Jacková, Ph.D. vystudovala obory francouzština, latina a divadelní věda na FF UK a soustředí se na výzkum latinského řádového divadla v českých zemích. Mgr. Jan Kvapil, PhD., absolvent doktorandského studia německé literatury na FF UK, se věnuje české a německé literatuře raného novověku, obrazem Židů a židovství v české raně novověké literatuře se zabývá Mgr. Daniel Soukup a specializací Mgr. Venduly Zajíčkové, Ph.D. je středověká hagiografie. S výjimkou posledně jmenované badatelky se tedy všichni pracovníci věnují raně novověké literatuře, a lze tudíž doufat, že se z jejich pera dočkáme nových publikací, které budou přínosné i pro poznání 18. století.

Vyšla monografie Václava Kapsy Hudebníci hraběte Morzína

Kapsa - Hudebníci hraběte MorzínaVáclav Kapsa: Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka.

S tematickými katalogy instrumentální tvorby Antonína Reichenauera, Christiana Gottlieba Postela a Františka Jiránka [Etnologický ústav AV ČR, Praha 2010, 245 s., ISBN 978-80-87112-36-6 (brož.) Cena 230 Kč

Kniha pojednává téma šlechtických kapel v Čechách v době baroka na příkladu kapely hraběte Václava Morzina, známého v dějinách hudby jeho kontakty s A. Vivaldim. Prameny týkající se hudebníků i dochovaná hudba Morzinových skladatelů umožnily sledovat kapelu z různých úhlů. Pozornost byla věnována personálnímu složení kapely, její organizaci a místu v rámci šlechtického dvora. Prostřednictvím biografií A. Mösera, F. Jiránka, A. Reichenauera a Ch. G. Postela byly představeny „modelové kariéry“ hudebníka ve šlechtických službách. Analýzy vybraných skladeb byly zaměřeny na sledování vzájemných vztahů zadavatele a tvůrce díla, obsazení kapely a podoby skladeb či přebírání vivaldiovských kompozičních vzorců Morzinovými skladateli. Kniha je doplněna katalogy instrumentální tvorby skladatelů Reichenauera, Postela a Jiránka.


Vyšlo první číslo časopisu ČSVOS

Cornova - obálkaPodrobnosti najdete zde