Hana Fořtová vydala první český překlad několika Montesquieuových spisů

 

 

Montesquieu, O duchu zákonů II, Obrana Ducha zákonů.

Přeložila a vydala Hana Fořtová. Praha, OIKOYMENH, 2015, 584 s.

(Knihovna novověké tradice a současnosti, 88). ISBN 978-80-7298-196-0Défense de l'esprit des lois

 

 

Kniha O duchu zákonů vyšla v Ženevě roku 1748 a brzy bylo zřejmé, že jde o zásadní politický spis; za takový jej pokládali D. Hume i J.-J. Rousseau, později američtí otcové zakladatelé, B. Constant či A. de Tocqueville.

 

Na kritiku ze strany církevních kruhů, především jansenistů a theologické fakulty Sorbonny, odpověděl Montesquieu vydáním Défense de l’Esprit des lois à laquelle on a joint quelques Éclaircissements (1750). Přesto byla kniha dána roku 1752 v Římě na Index a téhož roku cenzurována Sorbonnou.

 

Kniha obsahuje druhý díl knihy O duchu zákonů (1748), jansenistickou kritiku z listu Nouvelles ecclésiastiques (1749), Montesquieuovu Obranu Ducha zákonů (1750), dále Cenzorský návrh Sorbonny (1752) a Montesquieuovy Odpovědi a vysvětlení poskytnuté theologické fakultě (1753). Překlad druhého dílu je pořízen z posmrtného vydání O duchu zákonů z roku 1757, které přejímají moderní francouzská vydání, překlad ostatních textů je pořízen podle nového vydání vydaného v rámci souborného vydání Montesquieuových děl.

 

Překlad je doplněn vysvětlivkami, rejstříkem a poznámkou překladatelky. Žádný z těchto textů doposud česky nevyšel.

 

 

The Flavors of the 18th Century

 

CfP of the Dutch-Belgian Society of Eighteenth-Century Studies

 

Upcoming annual conference: “Flavours of the Eighteenth Century” (Brussels, March 10th - 11th 2016)

 

Deadline for abstracts: 23.11.2015.

 

 

In this year’s upcoming annual conference, The Dutch-Belgian Society for 18th century studies will be focusing on the role played by taste and smell, in a century when both theoretical discourse and daily routine were strongly influenced by sensualist ideas. It appears, however, that in the prevalent hierarchy of the senses, taste and smell often took a less prominent position, since 18th-century thought was for a long time primarily defined in purely visual terms. 

The organizing committee look forward to receiving contributions from a richly varied field of participants and hope that our conference may be of interest to the members of the Czech society for 18th century studies.

 

The CfP can be found here.

 

 

Vyšla dvousvazková monografie o literární cenzuře v českých zemích, 1749-2014

Cenzura Foto Vendula Trnková - malý-06

 

Michael Wögerbauer, Petr Píša, Petr Šámal, Pavel Janáček a kol.:

 

V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře. 1749–2014.

 

Praha, Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., 2015, 2 svazky, 1661 stran, 990 Kč

 

Dějiny české literatury již od 18. století provázejí stížnosti spisovatelů na to, jak je jejich tvorba omezována cenzurou. Přesto první odborná syntéza tohoto tématu vychází až nyní. Kniha V obecném zájmu zkoumá podoby literární cenzury od poloviny 18. století, kdy výkon cenzury začal ve svých rukou soustřeďovat osvícenský stát, až do nástupu internetu na počátku 21. století.

Autorský tým při práci na knize vstřebal diskuse o povaze cenzury, jež v humanitních vědách probíhají od šedesátých let 20. století. Předkládaná kniha proto k fenoménu cenzury přistupuje inovativně a nechápe regulaci literatury pouze jako soubor zákazů brzdících všeobecný pokrok. Naopak se ji snaží popsat jako komplexní jev zakotvený ve struktuře kultury, který literární tvorbu i její recepci nejen omezuje, ale i povzbuzuje, provokuje a obohacuje. Nutnost omezit bezbřehou svobodu slova byla přitom vždy odůvodňována vyšším, obecným zájmem příslušné společnosti.

Každá z osmi chronologických částí knihy jednak podává obecný přehled o podobě a proměnách státní cenzury v příslušné době, jednak nabízí soubor případových studií, které na vybraných tématech ukazují působení literární cenzury v detailu. Autoři neomezují svou pozornost na kanonizovanou uměleckou tvorbu, nýbrž berou v potaz i literaturu populární, dobovou publicistiku či německy psané texty. Kniha není pouhým přehledem dějin cenzury, ale otevírá širší spektrum problémů: jaký je vztah cenzury a výsledné podoby díla, jakými prostředky lze cenzuru obcházet či za jakých okolností občané proti cenzuře protestují a kdy po ní naopak sami volají.


 

Seminář doktorandů v Rakousku

Georg Matthäus Vischer - Topographia Ducatus Stiriae (1681)Konference v Admontu 2014 -Interuniversitäres Forschungskolloquium Varia mixta zum 18. Jahrhundert

 

Text a fotografie Lucie Michková

 

Rakouská společnost pro výzkum 18. století pořádá každoročně vedle dalších aktivit mezinárodní kolokvium, na kterém se setkávají studenti doktorských programů z různých zemí i oborů a představují své projekty dizertací, aby je kritika kolegů i profesorů případně ještě víc precizovala.
Letošní konference proběhla začátkem května a konala se v idylickém podhorském Admontu ve Štýrsku, tedy v pomyslném geografickém středu mezi rakouskými univerzitami, které vyslaly nejvíce svých studentů i profesorů. Letos se kromě tří českých účastníků nikdo další ze zahraničí či bývalé Habsburské monarchie neúčastnil. Nicméně i leckteré rakouské doktorandky obratně přeskakovaly mezi češtinou či dokonce moravským dialektem.
Mezi dizertačními projekty se objevila převážně témata z dějin umění, hudby či historie, ale pojítkem všech bylo „dlouhé 18. století“. Po každém referátu následovaly otázky, a diskuze vedená předním profesorem v oboru. Např. navazující oponentury k dizertačnímu projektu S.Seitscheka (Wine) zaměřené na zpracování deníků Karla VI. a edice soukromé korespondence bratrů Colloredo E.Lowenbeinovou (Salzburg) se ujala prof. Renate Zedinger. Prof. Heppner oponoval, ale i chválil dizertaci S.Pfistermueller (Salzburg), ve které se autorka zabývá vznikem stereotypů o jednotlivých národech na základě jejich definice v Zedlers-Universal-Lexicon. Obdobnému tématu, a to zpracování motivů z různých světadílů ve venkovských kostelech jako zvláštnímu fenoménu se věnuje M.Romberg (Wien). Umělecký styl baroka se objevil v dizertačních pracích P.Schustera (Graz) o proměnách zámku Eggenberg a K. Sterba (Innsbruck).Sterba se zaměřuje na zkoumání nástropních fresek a jejich významu v českých jezuitských kostelích. Reflexi tehdejšího diskurzu především anglických textů „o morálce“ v díle a metajazyku Antonia Piazza představila A.Fuchs z Grazu. V.Smyčka se zabýval ve svém referátu prvními historickými romány a poutavě popsal proměny historických témat, které se v nich objevily. Fenoménu mecenáše a podporovatele kultury v různých podobách se věnovali M. Morawetz (ČB) a G.Mayer (Wien). Morawetz se ve své disertaci zaměřuje na zachycení aktivit hraběte G. Buquoye, jeho spisům o přírodě i kritické reflexi tehdejší současnosti, která zůstala díky autocenzuře skryta jen v jeho denících. Mayer naopak popisoval státního kancléře Kautnitze jako podporovatele kultury, zároveň podstatnou složkou Kaunitzovy vášně však byla snaha o přiblížení se úrovně reprezentace, kterou diktoval císařský dvůr. M.Debertol představil úvahy o inkvizici v rámci josefinismu. Ve svém referátu jsem poukázala na možnosti výzkumu a archivní prameny o sledování cizinců.
Jako pracovní jazyk sloužila němčina, ale pro ne-německy hovořící se příslušná diskuze vedla v angličtině.
Hlavní organizátoři profesor Heppner i profesorka Raffler jsou srdeční a vstřícní a vést debatu na prakticky jakékoli téma, a zvláštní pozornost věnovali právě českým studentům, aby tím spíše podtrhli svou pohostinnost a vlídnost. Zvláštní poděkování patří jim i zástupcům české Společnosti pro 18. Století Daniele Tinkové a Michaelovi Wögerbauerovi za zprostředkování toho laskavého pozvání.

Stift Admont (C) Lucie Michková

(C) Lucie Michková

5. bienale ČSVOS

letak

 

V. bienále ČSVOS ve spolupráci s FF UK a ÚČL AV ČR, v.v.i.

 

Osvícenství - to jsme my

Formování a vzestup drobné inteligence v 18. století

 

10. - 12. září 2015

ÚČL AV ČR, v.v.i., Na Florenci 3, Praha 1, vchod B, 3. patro

 

Po předchozích bienále ČSVOS připravuje již páté mezioborové setkání historie, literární historie, hudební vědy, teatrologie, dějin umění, k problematice „dlouhého“ 18. století, tentokrát pořádané u příležitosti 200. výročí úmrtí českého hudebního skladatele, pedagoga, vzdělance a osvícence Jakuba Jana Ryby (1765-1815) a 240. výročí zavedení povinné školní docházky (1774). Jeho hlavním cílem je tentokrát zmapovat nově se utvářející sociální skupinu (či přímo „stav“), k níž Ryba náležel, a kterou lze považovat za „produkt“ a novinku právě 18. století – drobnou inteligenci, jež měla sehrát klíčovou roli jak pro osvícenství, tak pro nastupující národní obrození a v dlouhodobé perspektivě pak i pro rodící se občanskou společnost.

 

Program najdete zde.

.

 

XIV. kongres ISECS v Rotterdamu

 

Vážení kolegové a kolegyně, zájemci o problematiku 18. století,

 

Na příští rok se připravuje již XIV. kongres Mezinárodní společnosti pro výzkum 18. století (ISECS/SIEDS), tentokrát v nizozemském Rotterdamu a na téma Opening markets. Blíže viz http://www.openingmarkets.eu 

Před-registrace je možná na stránce www.isecs2015.com

Call for papers se budou otvírat v květnu tohoto roku a do 1. července je možné přihlásit tematické sekce.

O průběhu přípravných akcí vás budeme dále informovat.