Obrazy očistce

OcistecTomáš Malý - Pavel Suchánek: Obrazy očistce. Matice moravská

Brno: Matice moravská, 2013

ISBN: 978-80-87709-02-3 

Kniha Obrazy očistce nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. V české odborné literatuře doposud nebyla ikonografii očistce věnována takřka žádná pozornost, ačkoli, jak se ukazuje při studiu dobových pramenů a literatury, téma samotné představovalo jeden ze zásadních bodů náboženské reformy 17. století a ikonografie s ním spojená rozhodně není okrajovou záležitostí. Text je založený především na rozboru zhruba 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí), pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800. V české historiografii umění jde o první počin tohoto charakteru, neboť informace o zde prezentovaných uměleckých dílech byly doposud publikovány jen roztříštěně v rámci uměleckohistorických soupisů, kde jim však často buď nebyla věnována důkladnější pozornost, nebo k nim připojený výklad neodpovídal skutečnosti. Řada památek, které se ve starších soupisech nevešly do kategorie „významných“ uměleckých děl, nebyla dosud publikována vůbec. Význam takto tematicky sevřeného korpusu je nejenom v systematickém představení nedílné součásti barokní kultury, ale také v tom, že otevírá další otázky budoucího výzkumu: například regionální souvislosti výskytu děl, význam eucharistického tématu ve středoevropském potridentském umění či sociální aspekty recepce těchto ztvárnění.
Kniha je však – aby dostála nárokům na zpracování, odpovídající současné metodologii historie a dějin umění – opřena také o analýzu dobové literatury, která umožňuje podívat se na dané umění z poněkud jiných úhlů pohledu, než jaké jsou typické pro klasické ikonografické studie. Text proto obsahuje kapitoly, nabízející vždy různou perspektivu problému: celkový význam raněnovověké koncepce doktríny o očistci z hlediska teologie a náboženské praxe; role, jakou ikonografie očistce hrála v konfesijním utváření jednotlivých regionů; základní typologie ikonografie očistce a její zapojení do regionálního kontextu; významy znaků a symbolů na obrazech; vztah obrazu a textu (porovnání ikonografie a literatury); reakce na obrazy ze strany barokního diváka a povaha barokního přemýšlení o očistci. Autorům šlo v první řadě o imaginaci, tedy o to, jak barokní lidé vnímali ona umělecká díla v kontextu tehdejší zbožnosti, technik meditace, ale třeba i postojů k obrazům či teorie optiky. Cílem tedy bylo zjistit, co se skrývá takříkajíc „za obrazy“, neboli jakou povahu mají „obrazy v mysli“ diváků. V souhrnu jde o důsledně mezioborové pojednání doposud prakticky nezpracované problematiky.